pondělí 20. května 2019

AMS květen 2019, aneb Někde tady musí být krásná duha

Říkali jsme si vždycky, že AMS je každoroční povinnost, ale nějak se prostě nedařilo, takže až teď.

Předpověď nic moc, pracovních povinností taky přehršel, ale nakonec jsme se dohodli, že vyrazíme na zkrácený výlet. Vyrážíme až v pátek večer, návrat v neděli večer.

Z Hořovic vyrážíme okolo půl osmé, nabíráme Dawa u KFC a valíme na sever. Střídačka za volantem v rajchu a klasicky po pár kilometrech začíná pršet. Ale mě to už nerozhází. Beru to prostě jako fakt :D

Ráno přijíždíme k zahradnictví a byť to vypadá slibně, světla moc není a po chvíli se mění dráhy, takž přesun k mekáči. Kombinace deště a slunce vytváří zajímavé podmínky pro focení a Valda nevědomky zahlásí motto našeho výletu. "Někde tady musí být krásná duha". A byla. A pak ještě několikrát.

Po mekáčí zkoušíme nové místo (super příprava Dawe). Kluci mají pro ta místa svoji speciální řeč (něco jako např. 31R, central apod). Protože to není řeč mého kmene, tak dávám těmto spotters placům vlastní jména. Takže kromě již výše zmíněného zahradnictví se přesouváme na místo, kterému říkám u dvou panáčku a jedné panenky (jsou to místní policisté, kteří nám po návratu k autu - naštěstí - celkem mile vysvětlí, že tam co parkujeme, opravdu parkovat nemůžeme. Chytá nás tu extremní přeprška, částečně sněhová a tak balíme a panáčky a panenkou popoháněný odjezd, takže zrychleně.

Ono s tím parkováním je v AMS horší a horší. Už i zatáčka u domečků (další kódové označení mého kmene) je v pytli, takže se přesouváme na polderbaan. ( to je jediný místo, který znám jménem, takže nemá žádné kódové jméno a používám local name. Kluci tomu samozřejmě říkají nějakou kombinací písmenek a čísel, ale to nemůžu sloužit.

Chvílemi prší vydatně, chvílemi vydatněji a chvílemi svíti slunce. Takový normální Amsterdam. Já se už trošku začínám obávat check-inu, ale kluci jsou tvrďáci a strachu nemaje hlasují pro vytrvání a tedy late arrival check-in. Nakonec se to ukáže jako správné rozhodnutí, takže díkec kluci.

Protože už jsme utahaní a zajímavosti už nečekáme, tak balíme a do kempu. Klíče na nás čekají v chatce, rychlá večeře a já jsem tak hotovej, že v podstatě okamžitě upadám do bezvědomí.

Vstáváme tuším v 5:15 a na značky. Nejdřív zahradnictví a pak k vrbičkám. U vrbiček si děláme insomnia kafe na vařiči, čímž se mění název místa a budiž toto místo od teď známo jako U kávovníku. Fotky fajn. Kecáme chvíli s nějakým pošťákem z Hongkongu, toho času žijícim někde ve Státech. Pak zrychlený přesun k zahradnictví, ale to už je opravdu konec a vyrážíme k domovu.

Cesta na pohodu, lehká večeře v burger kingu a pak už jenom mezipřístání v Kladně a doma někdy kolem desáté.

Výlet hodnotím velmi kladně, sklo super, počasí ... jakože dobrý na fotky, jinak prostě takový jakože Amsterdamský. A víc bych to nerozmazával.

Kucí, díky, že jste mě vyvezli...








pondělí 30. července 2018

RIAT 2018

Jenom zkratkovitě.

Rok 2018 je rokem přestupu na Nikon. Což o to, dobrý, ale nedaří se sklem. Trápím se a tak fotky nic moc.

Riat ve znamení veder, takže všechno navíc rozmazaný heat haze.

Nicméně akce vydařená, ikdyž trochu dlouhá. Jsme dvěma auty. Takže se můžeme dělit na skupiny, z nichž jedna jezdí do kempu (a později vstává :) ) a ta která poctivě chodí dovnitř a vstává o dost dřív.

Gurmánské zážitky opět výborné. Air balloon noví majitelé, ale jídlo fajn. Zkoušíme i tu hospodu po cestě v ďolíku a megaúspěch. Spíme klasicky v Ibisu, takže cesty na show na pohodu.

Cesta zpátky klasicky úmorná, ale patří to tak nějak k tomu.







pátek 25. května 2018

NTM 2018

NATO Tiger meet


Tygříci - tentokrát na polský způsob.

Neměl jsem žadné vysoké mínění o organizaci po polsku. Přesto musím říct, že poláci překvapili. Začalo to podfukem s lístkama. Řadu lidí trikem donutili koupit lístky za 60 euro, aby až náslédně uvolnili i lístky za 30, které se tvářily jako vyprodané. Nu což. Následovaly cca 3 měsíce nejistoty, zda vůbec nějaké lístky dorazí. Nakonec dorazily týden před akcí.

Odjezd z domova po 23:00. Nabral jsem Máru a u Majkla jsme byli něco po půlnoci. Přesednout a hurá na Molku na hranicích, kde máme sraz s druhým vozidlem. Lehký spánek, Majkl jako obvykle úžasný. Na místo dorážíme něco po šesté (parkoviště má být otevřené v 7). Vítá nás cca 100m fronta. Převlíknout a hurá do fronty. Během chvíle se námi tvoří had lidí. No síla.

Před osmou se něco začíná dít. Fronta se několikrát zkomprimuje a pak se otevřou okénka a začíná check-in šílenství. No zkrátím to. Neskutečný bordel. Podle čísel k okénkům, plápolácí vydávají vstupky a merchandise, ale nevšimnou si, že vstupky mají jméno, takže většina lidí dostává vstupku na jiné jméno. Do toho zmatky s čísly IDček (já též problém, protože mám novou občanku).

No, nějak se nacpeme do shuttlu a hurá na základnu. Kluci měli štěstí a dostali se dřív. Já s Mattim dorážíme v podstatě až poslední ze skupiny, ale dřží nám fleka, takže na pohodu. Obejdu stánky. Merchandise nutný :) Po nějaké chvíli se objeví i Jakub a doplní skupinku.

Lítat to začíná až po jedenácté a to už se slunce nemilosrdně točí za osu, takže focení naprd. Dráha navíc daleko a žádné pojíždění a tanečky jako jinde. Takže zklamání :(

Dofotíme návraty, ale to už je světlo regulérně proti a vzduch se klepe, takže se rozhodujeme, že to balíme.

Nastává finální fáze polské organizace. Ve frontě na odjezdový shuttle čekáme skoro 2 hodiny. To nás natolik vytáčí, že se rozhodujeme, i s ohledem na opět focení v protisvětle druhý den, akci NTM 2018 ukončit a po náznacích plánu skončit v Půža baru nakonec všichni volíme variantu rozjezd domů. Sedáme do aut a Majkl opět bravurně odřídí celou cestu. Loučíme se na mekáči u Lovosic.

U Majkla přesedáme a valíme domů. Po zastávce u Máry dorážím domů tuším kolem půl jedné.

Shrnutí: Organizace příšerná. Přístí rok je Francie, tak uvidíme jak se povede. Poznaň na otočku je drsná, ale s Majklem alá nízkonákladovou nízko letící společností není žádná evropská destinace daleko :) Fotky na první pohled bída. Na ten druhý něco snad vyberu.










pondělí 7. května 2018

Frisian flag 2018

První akce sezóny. Tentokrát pouze se Sharkem a Dawem. Už začínáme být taková zajetá trojka :)

Dawa nabírám na KFC na Zličíně a tradá za Sharkem. Auto dávám do garáže, přesedáme do Sharkova auta a vyrážíme. Cesta celkem v pohodě. Nějaký ten déšť v říši, ale v pohodě. Lehký spánek na odpočívadle, máme čas.

Na místo dorážíme podle plánu a na pohodu. Převlíknout a hurá na val. Počasí klasicky špatný. Všecho se to klepe, je tma, ale zážitek je super. První vlna je pryč za cca půl hodiny a je to fakt rachot.


Odfotíme obě vlny, druhé návraty bereme z louky a od plotu.

Odjezd na ubytko, ale problém s přebookováním, tak rušíme a hledáme nové. Našli jsme krásne ubytování v soukromí. Každý vlastní pokoj, hezké místo. Lehká večeře a pak výlet k moři. V hospodě v přístavu pivko, kafe a fish&chips ale pak už do postele.




Ráno to vypadá nadějně. Přijíždíme na val, krásný mlhy, tešíme se. Marně, kvůli počasí nad mořem se ranní vlna ruší. Tak to rušíme taky. Sedáme do auta a zkratkou přes shop v amstru valíme zpět. Cesta celkem na pohodu, jen nás trochu zlobí rádio :D



Hodím ještě Dawa domů a lehce vyšťavený dorážím domů.

Výlet fajn ale z fotek jsem vyděšeny. Naprostá panika. Přechod na nikon zatím žádná sláva. Snad za to může kombinace podmínek a rukou. Uvidíme.

Jestli něco vyberu, fotky dodám.

středa 25. října 2017

Sanicole 2017

První návštěva na Sanicole a nádherný zážitek.

Vyrazili jsme jenom ve třech. Shark, Dawe a já. Ubytování a příjezd na večerní šou.
Mraky nízko, pak začne lehce mžít, odjíždíme za mrholení a snové Coldplay a záverečný ohňostroj pecka.

Ráno prší, takže otočka a do megastoru. Vracíme se odpoledne, je už pěkně, takže stíháme záver spottersday. Večeře klasicky steakhouse.

Neděle airshow. Je to proti světlu, ale akce moc příjemná. Husy jsou zážitek :)

Odjezd celkem brzo a na pohodu domu.














úterý 25. července 2017

RIAT 2017

Ve zkratce

Hned po machloopu nejlepší zážitek roku. Jako vždy naprostá pecka. Znovu osvědčená čtveřice Shark, Marek, Valda a já.

Nocujeme tentokrát u babičky u kruhového objezdu. Je to takové trošku stísněné, ale celkem v pohodě.

Celý riat ve znamení velmi brzkých vstavání a čekání na první brázdu, ale zvládli jsme to :)

Air baloon klasika výborný. Potkáváme se často s Kubou.

Památný výlet do tesca na nákup jen tak nezapomenu. V noci vidím už fakt špatně. A některé ze spolucestujících to trošku překvapuje.

V sobotu špatný počasí. Mraky nízko, lítají se nízký varianty. Někteří to vzdají úplně, jenom popojíždějí a někteří zdechnou na startu. Náš gripen i alcy famózní. Po zásluze gripen vítěz soutěže o nejlepší demo.

Největší zážitek samozřejmě nečekaný nedělní účastník - B2. Průlet s F-15. Je to prostě UFO. Nejspíš chtěli amíci zahladit průšvih se zdechlým raptorem na startu v sobotu.

První rok co jsem na odletech. Ale nestojí to moc za to. Pojezdy jsou hodně roztetelený od dráhy a ti co startují z druhé strany jsou většinou už dost vysoko, neboť zdvihají před tribunou.
Odchazíme lehce dřív valíme na trajekt. Krásná cesta a odjezd v zapadajícím slunci i s rackama. Nasvícený bilý skály ... prostě romantika.

Fotky výborný a za mě fakt úspěšná akce. Díky guys.

Zbytek cesty klasicky dřina, ale prostě riat.
















pondělí 22. května 2017

DOD Čáslav - training day

Když TigerShark spolu s Martinem Králem dali dohromady tuhle bezvadnou akci a když jsem dostal pozvánku neváhal jsem ani chvíli a souhlasil.
V pátek ráno okolo pul šesté dorazili kluci z Plzně, nabrali jsme Valdu v zatáčce a vyrazili směr Čáslav. Tam jsme dorazili něco po osmé, přeskupili se do aut a vyrazili za focením.
Dostali jsme možnost nafotit přilety hostů a nácviky jednotlivých vystoupení na sobotní DOD.
Jako třešínka na dortu byl odpolední přílet hotovosti s Flying Bulls v nádherném světle.
Děkuji nejen všem organizátorům, ale hlavně kapitánu Ing. Tomáši Maruščákovi, který umožnil tuto akci provést, za možnost být u toho.