Tygříci - tentokrát na polský způsob.
Neměl jsem žadné vysoké mínění o organizaci po polsku. Přesto musím říct, že poláci překvapili. Začalo to podfukem s lístkama. Řadu lidí trikem donutili koupit lístky za 60 euro, aby až náslédně uvolnili i lístky za 30, které se tvářily jako vyprodané. Nu což. Následovaly cca 3 měsíce nejistoty, zda vůbec nějaké lístky dorazí. Nakonec dorazily týden před akcí.
Odjezd z domova po 23:00. Nabral jsem Máru a u Majkla jsme byli něco po půlnoci. Přesednout a hurá na Molku na hranicích, kde máme sraz s druhým vozidlem. Lehký spánek, Majkl jako obvykle úžasný. Na místo dorážíme něco po šesté (parkoviště má být otevřené v 7). Vítá nás cca 100m fronta. Převlíknout a hurá do fronty. Během chvíle se námi tvoří had lidí. No síla.
Před osmou se něco začíná dít. Fronta se několikrát zkomprimuje a pak se otevřou okénka a začíná check-in šílenství. No zkrátím to. Neskutečný bordel. Podle čísel k okénkům, plápolácí vydávají vstupky a merchandise, ale nevšimnou si, že vstupky mají jméno, takže většina lidí dostává vstupku na jiné jméno. Do toho zmatky s čísly IDček (já též problém, protože mám novou občanku).
No, nějak se nacpeme do shuttlu a hurá na základnu. Kluci měli štěstí a dostali se dřív. Já s Mattim dorážíme v podstatě až poslední ze skupiny, ale dřží nám fleka, takže na pohodu. Obejdu stánky. Merchandise nutný :) Po nějaké chvíli se objeví i Jakub a doplní skupinku.
Lítat to začíná až po jedenácté a to už se slunce nemilosrdně točí za osu, takže focení naprd. Dráha navíc daleko a žádné pojíždění a tanečky jako jinde. Takže zklamání :(
Dofotíme návraty, ale to už je světlo regulérně proti a vzduch se klepe, takže se rozhodujeme, že to balíme.
Nastává finální fáze polské organizace. Ve frontě na odjezdový shuttle čekáme skoro 2 hodiny. To nás natolik vytáčí, že se rozhodujeme, i s ohledem na opět focení v protisvětle druhý den, akci NTM 2018 ukončit a po náznacích plánu skončit v Půža baru nakonec všichni volíme variantu rozjezd domů. Sedáme do aut a Majkl opět bravurně odřídí celou cestu. Loučíme se na mekáči u Lovosic.
U Majkla přesedáme a valíme domů. Po zastávce u Máry dorážím domů tuším kolem půl jedné.
Shrnutí: Organizace příšerná. Přístí rok je Francie, tak uvidíme jak se povede. Poznaň na otočku je drsná, ale s Majklem alá nízkonákladovou nízko letící společností není žádná evropská destinace daleko :) Fotky na první pohled bída. Na ten druhý něco snad vyberu.
Žádné komentáře:
Okomentovat