úterý 23. září 2014

Belgian air force days 2014

Belgian air force days 2014

12.-13. září 2014

Dlouho plánovaná akcička, na které bohužel chyběl Valda, kvůli smutným rodinným událostem, takže nakonec ve složení: Náčelník, Doktor, Dede, Dawe a já.

Chlapci mě nabrali u sjezdu v Žebráku v půl jedenácté. Porovnat se trochu v autě a směr Belgie. Cesta klasicky nepříjemně dlouhá, ale Petr s doktorem to zvládli na jedničku, takže zbyl i čas na krátký odpočinek v Německu na odpočívadle a kolem osmé jsme na místě. Areál už je otevřený, takže na značky.

Počasí super, program sice trochu rozvláčný, ale tak dnes to není to show, ale spotters day. Přílety fajn, akorát většina se uklidila na letovou stojánku do míst, kde se nedalo fotit. Ochutnávka belgických hranolek byla nutná :)

Večer unavení na hotel. Trochu problémy s lokalizaci hotelu, navigace nám urputně hlásila cíl napravo, takže jsme po dvojím projetí našli hotel nalevo. Sprcha, lehká večeře a na pivko a kafe do hotelové restaurace. Ale na nějaké velké juchání nebyly síly. Zítra brzké vstávání, takže na kutě.

Vstávání klasicky příšerné. Rychlé balení a mizíme. Parkujeme po sedmé na B2, před branou se už tísní několik spotterů, takže do fronty a čekat. Úderem osmé se valíme dovnitř. Doktor si ráno asi něco naordinoval, jinak si neumím vysvětlit to tempo, které nabral. Zmizel někde vpředu a nebyla šance ho dohnat.

Hledáme nějaký pěkný flek, ale všude překáží statika. Volno je akorát před tribunou VIPek, kde nám místo drží Doktor. Je to prostě chlapák.

Dopolední focení je trochu ořezané, protože jsou nízko mraky a tak není Řek, ani Slovák, ale kolem 11. se to roztrhalo a je snad ještě vetší horko, než v pátek.

Focení super a po fantastickém demu rafala balíme a vyrážíme k autu. Zabalit, protáhnout a domů.
Nevím čím to je, ale cesty domů jsou prostě strašný, ani tentokrát to nebyla výjimka. Ale Petr i doktor nás opět skvěle a hlavně bezpečně dopravili domů. Výsadek v 3:00 v Hořo. Děkuji kluci.

Něco málo fotek:








neděle 7. září 2014

a2a CIAF 2014

a2a CIAF 2014



Tak pro mě asi zážitek roku. První focení a2a!

Kolem druhé hodiny odpoledne sraz u Vládi a vyrážíme do Hradce. Cesta v pohodě, jen těsně před příjezdem na místo se rozsvítila kontrolka žhavení a auto nechce příliš spolupracovat ohledně pokusů o změnu rychlosti a dynamiky jízdy. No, teď se tím nebudeme stresovat, třeba když si auto trochu odpočine, tak to bude v pohodě.

Chvíli čekáme, než se objeví zbytek, seznamovačka a pak přejezd autem přes pojížděčku k andule.
Briefing, oblepení objektivu páskou, obléknout do úvazu, zkouška sezení a pak honem do stroje a hurá do akce.

Přiznám, měl jsem obavy, jak zvládnu svoji výškovou fóbii, ale v podstatě na strach vůbec nebyl čas. Andula nastoupala a během chvilky tu byl The Flying Bulls Aerobatic Team.

Kroužení na Rozkoší, krásné počasí a závěrka cvakala jako zběsilá. Jak radil Jakub Vaněk, pár fotek na jistotu s kratším časem a pak pokusy s časem 1/60 a 1/80 na disky vrtuli.

Po chvíli se The Flying Bulls Aerobatic Team odpojil a připojil se k nám The Flying Bulls Duo.
50 minut uběhlo ani nevím jak, takže návrat. Na kartě 1360 fotek, takže tentokrát jsem opravdu za elitního kropiče jak se patří.

Lehce naklepaní jsme vylezli z anduly, vysvléct se z úvazů a odjezd. Po cestě se ještě podívat na "spadlou" f16 a pomůžeme jí zastrčit do úlu. Takový bonusový zážitek na závěr.

Pak už jen nasednout do auta (bohužel se samo neopravilo) a rychlostí 110km/hod v pruhu pro kamiony odjezd domů. Nu což, aspoň jsme probrali zážitek a pokecali.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na této akci - hlavně Martinovi Královi - za super zvládnutou akci, super zážitek a těším se na další. Velký dík také patří The Flying Bulls Aerobatic Team a The Flying Bulls Duo.

Ale hlavně, už jsem a2a positive :D


Pár fotek:











středa 2. července 2014

Gilze-Rijen - Luchtmachtdagen Air Show

Gilze-Rijen - Luchtmachtdagen Air Show

(toto je pokračování, začalo to tady: NTM2014)

den druhý

Ráno vstáváme v půl šesté a na šestou odjezd. S paní domácí se včera povedlo domluvit (jakože německy!), že bychom rádi balíček na cestu. Radost z toho neměla, ale ráno na nás čekají 2 termotašky. Káva na cestu, fotka před hotýlkem, nástup a tradá do Gilze-Rijen.

V autě teprve zjišťujeme, že paní domací připravila překvapení v podobě úžasné snídaně. Obložené housky jsou opravdu poctivé a k tomu ještě jogurty. Prostě kulinářsky se německo vydařilo.

Cesta celkem ubíhá a tak někdy po obědě dorážíme do cíle. Lehká porada jak to provedeme. Parkujeme na odstavném parkovišti, bereme cajky a jdeme. Pře branou jsme se rozdělili. Petr, Kuba a doktor jdou dovnitř a zbytek jde hledat, kde tesař nechal díru a vyrážíme najít nějaké záplotní místo. Bohužel se nám nic najít nepodařilo, takže jsme v podstatě jen obešli letiště a vlezli dovnitř druhou stranou. Všimli jsme si však mistečka hned u začatku dráhy, kde stálo pár lidí, ale bylo to za páskama zákaz vstupu. Tak jsme je jako přehlédli a napáskovali jsme se tam. Focení celkem dobré, ale hodně daleko. Počasí se spíše zhoršovalo, skygate (šílený vynález ke vstupu) mi pil krev nekonečnou audio smyčkou a k tomu se přidalo neutuchajicí řinčení výstražného zvonku kousek od nás. No, prostě jsem byl v pět celkem rád, že se jede bydlet. Parkoviště bylo totálně ucpané odjiždějícími auty a čekáme na lehce opožděnou 2. část výpravy. Pak provedeme typicky český/pražský únikový manévr, mízíme z parkoviště a za námi necháváme nespočet holanďanů poctivě čekajících, až na ně dojde řada.

Příjezd k hotelu v Oosterhouse celkem v pohodě, mírné potíže s parkováním, ale Majkl to pořešil skvěle. Ubytko, sprcha a domluva, že za půl hoďky sraz na večeři. Vyrazili jsme do centra a nechali se ulovit jednou servírkou do báru, kde dým nehoustnul. Obsluha velmi pohledná, burger fajn, pivo taky, jenom ho nosili v takovejch mrňavejch kalíšcích, což kluky dost pobavilo. Nakonec už jenom zádrhel s kreditkama při placeni a pak na pokoj a spát.

ulice v Oosterhout

nejeden z nás spočinul pohledem na pohledné obsluze



Pivo


Zábava nevázla :)

den třetí


Ráno vstávačka celkem na pohodu a po osmé se už tlačíme u brány. Poté, co málem vyvrátíme vstupní vrata, pádíme na značky. Petr s doktorem a Kubou nám naštěstí už místa drží. Focení celkem fajn, počasí taky. Krátká obhlídka merchandize v průběhu dne, catering hned za zády. Prostě pohoda. Po čtvrté to balíme - s ohledem na dopravní situaci ze včerejška nečekáme na úplný konec. Zabalit, nasedat a domů.

Cesta tentokrát spíše delší než krátká, ale kolem půl jedné v pořádku dorážíme k Valdovi  a před jednou jsme u Majkla (Majkle, jako velká poklona u úcta), kde přesedám s Márou a Dawem a valíme to k OD. Tam další přestup - Mára veze Dejwa domů a já doma kolem půl třetí. Jako hustej výlet. Záda naštěstí vydržela a partička myslím v pohodě.

pár úlovků:



















úterý 1. července 2014

NATO Tiger meet 2014 - Schleswig-Jagel

NTM2014 - Jagel

aneb lovení tygrů znovu po 3 letech


Poprvé jsem byl lovit tygry 2011 v Cambrai. A protože akce to byla velmi podařená, tak jsem se do Jagelu opět velmi těšil. Na akci jedeme v podstatě v plném počtu (Náčelník Petr, doktor Pepa, pan Valda, Dawe, Majkl, Mára, Kuba a já), takže jak říká Mára, taškařice to bude povedená a celkové do bude pjonkné.

Kluci opět krásně vyřešili logistiku (díky Petře) a tak jsme k cíli vyrazili (díky Michaeli) v krásně prostorném Jumpym. Přestože Jumpy je poměrně velké auto, dokázali jsme ho prostorově zcela naplnit. A kdo nás zná potvrdí, že jsme kucí jako proutky. Zajímavé je, že auto se během cesty asi trochu srazilo, protože při příjezdu už mi tak velké nepřipadalo. Asi jak jsme zmokli.

Cesta utekla celkem rychle, prohlédli jsme si noční Berlín a chvíli po kuropění jsme již parkovali kousek od vstupní brány. Sláva řidiči. Vyskákali jsme z auta a decentně se dělili o názory na počasí, cestu, stav oblečení apod. Jsme kucí nejenom štíhlí, ale i ohleduplní a tak jsme skoro nikoho spícího v okolních autech nevzbudili. Btw. zjistili jsme od spřáteleného švédského čecha, že to není gripen, ale grípen. No nic.

Počasí bylo ... no ... spottersky klasické. Zataženo, mírný déšť a jako bonusová novinka vítr ( jak jsme později zjistili v nárazech až 70km/hod.

Rychle do fronty u brány, check-in a hurá k plotu. Vybrali jsme celkem dobrá místa a je na čase obhlídnout merchandize. Bodlo i kafe a pak už čekáme, až to začne.

Čekáme, vítr vane letištěm, lehce poprchává a čekáme. Pak čekáme ještě chvíli. Po nějaké době se k nám dostane informace, že kvůli silném větru je dopolední část silně omezena, takže druhé kolo merchandize, druhá káva a čekáme dál.

Odpoledne už je celkem fajn. Zdá se, že jenom kvůli nám nahodí většinu mašin aspoň na taxi a do vzduchu nakonec taky něco jde. Takže spokojenost. Jenom ten vítr ... stabilizace nemá moc šanci, když to se mnou lomcuje ze strany na stranu.







Utahaní, ošlehaní větrem jdeme ještě před koncem k shuttlům směr východ, že uděláme ještě pár fotek přistání z parkoviště. Což vyšlo celkem pěkně, ale během chvilky nás vyžene silný déšť a také to, že se musíme do 18:00 zacheckovat v hotelu.

Po chvíli dorazíme do hotýlku nedaleko Dánských hranic, lehce vybalíme, převléct a na večeři. Bohužel bez Majkla, který po celonočním řízení volil radši odpočinek. Po počáteční nedůvěře končíme v řecké hospůdce a nelitujeme. Jídlo vynikající ... káva, no, vynikající. Jen trochu ... prostě, sladká jak cecek. Ale to nám náladu nezkazilo. Pak už jen zpět na hotel, lehká konverzace na pokoji a spát. Ráno nás čeká 600km přejezd do Gilze-Rijen.

Zápisky z cest do Gilze-Rijen.
Dawovo zápisky z cest.

pár úlovků:

Learjet 36A

Turkish F-16

Belgian AF F-16 31 Sqn

Royal Netherlands AF F-16 313 Sqn
Czech AF JAS-39 Gripen 211 Sqn

F-18 Hornet

Czech AF JAS-39 Gripen 211 Sqn

Royal Netherlands AF F-16 313 Sqn

French AF Mirage 2000-5F ECE 05.330

French AF Mirage 2000-5F ECE 05.330

Raffale M

French AF Rafale EC 1/7

French AF Rafale EC 1/7

French AF Rafale EC 1/7

Tornado ECR

Tornado ECR