DOD Čáslav - training day

Když TigerShark spolu s Martinem Králem dali dohromady tuhle bezvadnou akci a když jsem dostal pozvánku neváhal jsem ani chvíli a souhlasil.
V pátek ráno okolo pul šesté dorazili kluci z Plzně, nabrali jsme Valdu v zatáčce a vyrazili směr Čáslav. Tam jsme dorazili něco po osmé, přeskupili se do aut a vyrazili za focením.
Dostali jsme možnost nafotit přilety hostů a nácviky jednotlivých vystoupení na sobotní DOD.
Jako třešínka na dortu byl odpolední přílet hotovosti s Flying Bulls v nádherném světle.
Děkuji nejen všem organizátorům, ale hlavně kapitánu Ing. Tomáši Maruščákovi, který umožnil tuto akci provést, za možnost být u toho.

NATO days 2016

Rok se s rokem sešel a bylo potřeba vyrazit na NATO dny. Část vyrazila již v předstihu na přílety. Zbytek ladil přijezd podle počasí. Takže vzhledem k sobotnímu dešti padlo rozhodnutí na neděli.

Budíček v 00:30, přesun do zatáčky, odjezd v 01:10 ze zatáčky a nabrání Richarda u BL a vyrážíme. Plán je takový, že budeme u Albrechtiček v půl šesté, abychom se vyhnuli těm co pomáhají a chrání, tam zaparkujeme a vydáme se k plotu na pohodu, místo toho, abychom se brodili rozmáčeným polem. První část klapla, bohužel ochránci si přivstali, takže když jsme v půl šesté dorazili na místo, přivítaly nás modré blikačky. Nějací Poláci se snažili prorazit na množství, ale neuspěli.

Takže změna plánu. Přejíždíme na public parkoviště vezmeme to jako veřejnost. Stejně si chceme pořídit nějaký merchandise. 

Po prohlídce a scénce s kapesními nožíky, vystání si čekačky před vpuštěním se do areálu  dostáváme až v půl deváté. To nám trochu kazí plány, protože po proběhnutí statiky a stánků už nezbývá čas na přesun do pole a tak Španěla vidíme jenom zevnitř.

Na pole dorážíme tak akorát na "suda", chvilku hledáme to "správné" místo a pak klasika. Zbytek výpravy ještě na poli není, mají povinnosti uvnitř, ale po chvíli se objevují na poli také a do čtyř pohodička.

Počasí vyšlo skvěle, lítalo to taky moc pěkně. A já konečně viděl ve vzduchu "jednadvacítku". Pjonkné to bylo.

Pár úlovků:

Frisian Flag 2015

Frisian Flag 2015

16.-18.4.2015

Cvičení v Leeuwardenu za přítomnosti F-15C Eagle z letky Národní Gardy USA z Kalifornie.

Tentokrát plná sestava a 2 auta. První osádka Náčelník, Doktor, Dede a Dawe. Druhá osádka Majkl, Valda, Mára a já.

Vyrážíme z Ďáblic před jedenáctou a kolem osmé jsme na místě. Cesta pohodová. Letadla jdou do vzduchu ve dvou vlnách. První je v 9:30 a druha ve 13:00. Takže máme ještě chvilku. Převlíknout, cajky na záda a na místo. Klasické snídaňové pivečko, salámek a houstička a už zkoušíme nové vybavení. Mára posiluje s novou Sigmou 150-600 a vypadá spokojeně. Moje nadšení ze 7DmII je převeliké.

Starty jsou na pikachu, daleko a heathaze. Takže se povětšinou jenom kocháme. Spotting "hill" je narvaný, ale nějak jsem se tam vetřel a pár fotek jsem vyrobil.

Přistání už jsou lepší a patnástky jsou opravdu fešáci. Odpoledne v podstatě stejné a tak kolem čtvrtě balíme a směr hotel.

V hotelu nás čeká překvápko. Manželské postele a společná peřina :)  Tak to tu ještě nebylo.

Na večeří do restaurace. Obsluha mladá, učíme se pár místních frází a pivečko překvapivě dobré. Společnost ale postupně uvadá, přeci jenom cesta a celý den na letišti nás zmohla, takže já někdy po desáté na kutě.

Starty ráno bída. Není světlo, vše jde do vzduchu relativně rychle a forsáže jsou u nás již vypnuté.
Takže přesun na přistání. Usadíme se na fotbalovém hřišti, kde jsme sami a kde letadla točí na přistání. Focení pěkné a mít F-15 kousek nad hlavou je zážitek.

Odpoledne si to zopákneme stejně. Světla je trochu víc a přistání se posouváme o kousek dál za tenisové kurty.

Ve čtyři padla, převliknout, sedáme do aut valííme na Prahu. Po cestě Burger King v říši a kolem púlnoci jsme u Valdy. Chvíli čekamé na Dawa, ale asi šum v komunikaci, protože Dawe valí jinou cestou domů. Takže přesedáme s Márou do auta a směr OD. Tady přesedám do auta a domů. V posteli cca v půl třetí.

pár úlovků:

Gilze-Rijen - Luchtmachtdagen Air Show

Gilze-Rijen - Luchtmachtdagen Air Show

(toto je pokračování, začalo to tady: NTM2014)

den druhý

Ráno vstáváme v půl šesté a na šestou odjezd. S paní domácí se včera povedlo domluvit (jakože německy!), že bychom rádi balíček na cestu. Radost z toho neměla, ale ráno na nás čekají 2 termotašky. Káva na cestu, fotka před hotýlkem, nástup a tradá do Gilze-Rijen.

V autě teprve zjišťujeme, že paní domací připravila překvapení v podobě úžasné snídaně. Obložené housky jsou opravdu poctivé a k tomu ještě jogurty. Prostě kulinářsky se německo vydařilo.

Cesta celkem ubíhá a tak někdy po obědě dorážíme do cíle. Lehká porada jak to provedeme. Parkujeme na odstavném parkovišti, bereme cajky a jdeme. Pře branou jsme se rozdělili. Petr, Kuba a doktor jdou dovnitř a zbytek jde hledat, kde tesař nechal díru a vyrážíme najít nějaké záplotní místo. Bohužel se nám nic najít nepodařilo, takže jsme v podstatě jen obešli letiště a vlezli dovnitř druhou stranou. Všimli jsme si však mistečka hned u začatku dráhy, kde stálo pár lidí, ale bylo to za páskama zákaz vstupu. Tak jsme je jako přehlédli a napáskovali jsme se tam. Focení celkem dobré, ale hodně daleko. Počasí se spíše zhoršovalo, skygate (šílený vynález ke vstupu) mi pil krev nekonečnou audio smyčkou a k tomu se přidalo neutuchajicí řinčení výstražného zvonku kousek od nás. No, prostě jsem byl v pět celkem rád, že se jede bydlet. Parkoviště bylo totálně ucpané odjiždějícími auty a čekáme na lehce opožděnou 2. část výpravy. Pak provedeme typicky český/pražský únikový manévr, mízíme z parkoviště a za námi necháváme nespočet holanďanů poctivě čekajících, až na ně dojde řada.

Příjezd k hotelu v Oosterhouse celkem v pohodě, mírné potíže s parkováním, ale Majkl to pořešil skvěle. Ubytko, sprcha a domluva, že za půl hoďky sraz na večeři. Vyrazili jsme do centra a nechali se ulovit jednou servírkou do báru, kde dým nehoustnul. Obsluha velmi pohledná, burger fajn, pivo taky, jenom ho nosili v takovejch mrňavejch kalíšcích, což kluky dost pobavilo. Nakonec už jenom zádrhel s kreditkama při placeni a pak na pokoj a spát.

ulice v Oosterhout

nejeden z nás spočinul pohledem na pohledné obsluze

Pivo

Zábava nevázla :)

den třetí

Ráno vstávačka celkem na pohodu a po osmé se už tlačíme u brány. Poté, co málem vyvrátíme vstupní vrata, pádíme na značky. Petr s doktorem a Kubou nám naštěstí už místa drží. Focení celkem fajn, počasí taky. Krátká obhlídka merchandize v průběhu dne, catering hned za zády. Prostě pohoda. Po čtvrté to balíme - s ohledem na dopravní situaci ze včerejška nečekáme na úplný konec. Zabalit, nasedat a domů.

Cesta tentokrát spíše delší než krátká, ale kolem půl jedné v pořádku dorážíme k Valdovi  a před jednou jsme u Majkla (Majkle, jako velká poklona u úcta), kde přesedám s Márou a Dawem a valíme to k OD. Tam další přestup - Mára veze Dejwa domů a já doma kolem půl třetí. Jako hustej výlet. Záda naštěstí vydržela a partička myslím v pohodě.

pár úlovků: