pondělí 20. května 2019

AMS květen 2019, aneb Někde tady musí být krásná duha

Říkali jsme si vždycky, že AMS je každoroční povinnost, ale nějak se prostě nedařilo, takže až teď.

Předpověď nic moc, pracovních povinností taky přehršel, ale nakonec jsme se dohodli, že vyrazíme na zkrácený výlet. Vyrážíme až v pátek večer, návrat v neděli večer.

Z Hořovic vyrážíme okolo půl osmé, nabíráme Dawa u KFC a valíme na sever. Střídačka za volantem v rajchu a klasicky po pár kilometrech začíná pršet. Ale mě to už nerozhází. Beru to prostě jako fakt :D

Ráno přijíždíme k zahradnictví a byť to vypadá slibně, světla moc není a po chvíli se mění dráhy, takž přesun k mekáči. Kombinace deště a slunce vytváří zajímavé podmínky pro focení a Valda nevědomky zahlásí motto našeho výletu. "Někde tady musí být krásná duha". A byla. A pak ještě několikrát.

Po mekáčí zkoušíme nové místo (super příprava Dawe). Kluci mají pro ta místa svoji speciální řeč (něco jako např. 31R, central apod). Protože to není řeč mého kmene, tak dávám těmto spotters placům vlastní jména. Takže kromě již výše zmíněného zahradnictví se přesouváme na místo, kterému říkám u dvou panáčku a jedné panenky (jsou to místní policisté, kteří nám po návratu k autu - naštěstí - celkem mile vysvětlí, že tam co parkujeme, opravdu parkovat nemůžeme. Chytá nás tu extremní přeprška, částečně sněhová a tak balíme a panáčky a panenkou popoháněný odjezd, takže zrychleně.

Ono s tím parkováním je v AMS horší a horší. Už i zatáčka u domečků (další kódové označení mého kmene) je v pytli, takže se přesouváme na polderbaan. ( to je jediný místo, který znám jménem, takže nemá žádné kódové jméno a používám local name. Kluci tomu samozřejmě říkají nějakou kombinací písmenek a čísel, ale to nemůžu sloužit.

Chvílemi prší vydatně, chvílemi vydatněji a chvílemi svíti slunce. Takový normální Amsterdam. Já se už trošku začínám obávat check-inu, ale kluci jsou tvrďáci a strachu nemaje hlasují pro vytrvání a tedy late arrival check-in. Nakonec se to ukáže jako správné rozhodnutí, takže díkec kluci.

Protože už jsme utahaní a zajímavosti už nečekáme, tak balíme a do kempu. Klíče na nás čekají v chatce, rychlá večeře a já jsem tak hotovej, že v podstatě okamžitě upadám do bezvědomí.

Vstáváme tuším v 5:15 a na značky. Nejdřív zahradnictví a pak k vrbičkám. U vrbiček si děláme insomnia kafe na vařiči, čímž se mění název místa a budiž toto místo od teď známo jako U kávovníku. Fotky fajn. Kecáme chvíli s nějakým pošťákem z Hongkongu, toho času žijícim někde ve Státech. Pak zrychlený přesun k zahradnictví, ale to už je opravdu konec a vyrážíme k domovu.

Cesta na pohodu, lehká večeře v burger kingu a pak už jenom mezipřístání v Kladně a doma někdy kolem desáté.

Výlet hodnotím velmi kladně, sklo super, počasí ... jakože dobrý na fotky, jinak prostě takový jakože Amsterdamský. A víc bych to nerozmazával.

Kucí, díky, že jste mě vyvezli...








Žádné komentáře:

Okomentovat